Thee Orakle - Metaphortime (2009)

Rocková hudba
Uživatelský avatar
Bajcik
Pěšák
Pěšák
Příspěvky: 25
Registrován: čtv 02. srp 2007 16:45:54

Thee Orakle - Metaphortime (2009)

Příspěvekod Bajcik » ned 06. zář 2009 9:46:57

Thee Orakle - Metaphortime (2009)

Obrázek

Parabola niterného nokturna oslepená strachem v bludišti tisíců chodeb, točitých schodišť, podkroví bez oken, bez plápolajících loučí, v palácích s absencí života. Ve všech sedmdesáti zrcadlech vetknutých do obnažené pokožky stěn odráží se sedmdesát mrtvých tváří. A pak se, obávajíce se odpovědi, zeptala temnoty: "Je tady někdo?" Avšak lidská samota nikdy neodpoví. Nikdy a na žádnou otázku.

THEE ORAKLE svým debutovým albem přesto na jednu otázku odpovídají. Pokud jste totiž považovali původní gotický metal s přesahy do doomu, s nekompromisním kytarovým zvukem dokreslovaným atmosférickými klávesovými linkami a prolínáním ženského vokálu s mužským growlingem za prakticky mrtvý žánr, portugalské sedmero srdnatě hlásí: "Ještě to tak docela nechcíplo!" Ba co víc, skrze padesát minut desky "Metaphortime" dostanete možnost zavzpomínat na obskurní gotické časy kolem neopakovatelného alba "Icon (1993)" od britských PARADISE LOST nebo starší tvorbu norských uskupení TRISTANIA a TRAIL OF TEARS. A nutno hned na úvod podotknout, že jde o poměrně příjemné vzpomínání.

Kapela z Vila Realu funguje poměrně krátce. Za počátek své existence považují prosinec 2004, potažmo rok 2005, kdy se ucelil celý početný line-up a bylo nahráno prvního demo. Mezi srpnem a zářím roku 2008 pak začal pod producentským dohledem Daniela Cardosa (mimo jiné sezónní bubeník u gothicmetalových krajanů HEAVENWOOD) vznikat výše zmíněný debut "Metaphortime".

Desetiskladbové panoptikum čítá souhru hráčsky precizně zpracovaných motivů jednotlivých skladeb, kontrast chvílemi téměř death-doomových kytarových riffů s podmanivým ženským vokálem Micaely Cardosové a spoustou atmosférotvorných nástrojů jako buzuki hostujícího Yossiho Sassiho Sa'arona (ORPHANED LAND) ve skladbě "Alchemy Awake" či příčná flétna taktéž hostující Tatiany Campos v závěrečné instrumentálce "Feeling Superior Knowlegde". K tomu všemu slušný growl Pedra Silvy, který mi chvílemi (především u pátého songu "Quimera Metamorphosis") připomínal chraptícího Fernanda Ribeira, potažmo i kytarové linky nekončícího dilematu šesté skladby "Never-Ending Dilema" daly vzpomenout na MOONSPELL v období kolem desek "Darkness and Hope" (2001) a "The Antidote" (2003).

To vše je pak jako celek maximálně (žánrově) funkční, poměrně působivé a vytvářející poslechově příjemné toulky samotou, depresemi, přírodou. Jedinou větší rezervu bych viděl v osobitějším uplatnění atmosférických, melodických pasáží, které by jinak dobře zvládnutou epiku alba povznesly z milého, nostalgického standardu k pozicím nadstandardním, označovaným coby hudebně nezapomenutelné. Zkrátka až jednou v důsledku klimatických změn zamrzne peklo, těm tam nahoře bude asi pořádný horko až ďábel požádá o azyl. Aneb souznění jižanského živelného naturelu, do jisté míry typického zvuku a vkrádajícího se pocitového chladu.

Kdepak, Portugalsko už na temné listině dávno nevymezují jenom ti legendární MOONSPELL. Dokazují to výrazově hodně podobní ETERNAL MOURNING, stejně jako experimentátoři AVA INFERI nebo doomová naděje PROCESS OF GUILT. A pokud má ten už trochu fosilizující, prapůvodní gotický metal ještě opravdu cosi nabídnout, pak k nim lze do budoucna určitě připočíst právě i THEE ORAKLE. Třebas i s tou ještě víc osobitější tváří.


Kód: Vybrat vše

http://bagruj.cz/vt380yovdfs2/Thee_Orakle_-_Metaphortime_(2009).rar.html


Bez hesla

Zpět na

cron